Druhý svět má každý jiný. Já mám ten svůj, na který věřím a který mám ráda. Je to svět, do kterého utíkám, když jedem někam autem/ autobusem, jsem zklamaná, mám chuť vraždit, ale taky když jsem šťastná, veselá, nebo nemám co dělat, při dlouhé cestě autobusem.
V mém druhém světě se děje spousta krásných věcí. Mám přesně takové kluky, o kterých sním. Chovám se a vypadám tak, jak bych chtěla. Jsem chytrá, krásná, vtipná.
Už od dětství jsem měla druhé světy. V jednom jsem chovala dva psy - Filipa a Tomáše. V dalším jsem si zase povídala s klukama, co byli nakreslení na druhé straně musli. Jmenovali se Petřík a Daník. Vážně nevim, kam jsem na ty jména chodila.
A dál - věřím na jeden vymyšlený svět. Věřím, že v tomhle světě je všechno krásné, pohádkové báječné. Je to svět Harryho Pottera. Zamilovala jsem se do něj, do knih o něm. Každou jsem přečetla 8x minimálně a pořád se k nim vracím. Myslím, že každý by měl mít knížku, ke který se vrací, když mu je špatně, je nemocný, nebo tak. Já mám Harryho. Já na něj věřím. Věřím, že někde žije, že někde je a že se jednou potkáme. Já věřím. A nepřestanu věřit jen tak.
Knížky o Harrym podle mě nejsou jen o tom jak bojuje s Voldemortem. Podle mě se tam skrývá něco víc. Něco kvůli čemu to čtu napjatě celou dobu. Je tam láska. Láska ke všemu. K rodičům, k Ginny, ke kamarádům, k lidským bytostem, ke všemu.
Harryho neberu jako tu hnusnou karikaturu Daniela Radcliffa, ale jako někoho jiného. Součást mě. Nikdo nedokáže pochopit, proč to čtu tak ráda. Jenže mezitím smíchem, slzami, které uroním, když ho čtu najdu vždycky něco nového! Vždycky když mi je špatně, něco mi je nebo tak, čtu Harryho. Drží mě nad vodou.
A vlastně to je moje víra. Ono stačí v něco věřit. Já prostě jen věřím ve věci, které chci aby se staly "živými". A když to hrozně moc chci, tak věci, postavy a tak dále z mých druhých světů obživnou.
Tak tedy čtěte Harryho a buďte šťastní! (Klidně i Felixem Felicisem!) :)
S láskou, Katie
Žádné komentáře:
Okomentovat